Práce žáků ve školním roce 2015/2016

Čerti z 4.B.

Má dva rohy, nepostojí,

je černý a chlupatý.

Kdo ho potká, ten se bojí,

že ho metlou vyplatí.

KDO JE TO?

ČERT

 

• 
• 
• 
• 

Práce žáků ve školním roce 2014/2015

Jak válčili husité aneb Ktož sú boží bojovníci.

Žáci 4. A a 4. B se v hodinách vlastivědy seznámili s důležitým obdobím českých dějin – husitskou revolucí. 

Kreslili a vyráběli husitské zbraně.

• 
• 
• 
• 
• 

Práce žáků ve výtvarné výchově a pracovních činnostech.

Žáci 1. a 2. stupně v předmětech Vv a Pč připravili velikonoční dekorace do vestibulu školy.  

• 
• 
• 
• 

Práce žáků 9. třídy v PČ.

Stavíme dům za použití veškerých dostupný materiálů.

• 
• 
• 
• 

Adventní věnec

je tradiční symbol západní církve sloužící k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu. Obvykle má podobu věnce z jehličnatých větví ozdobeného 4 svícemi. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. 

O tom, že adventní věnec zvládne vyrobit opravdu každý, se přesvědčili i žáci 5.B společně s rodiči. 

Jak se jim to povedlo? To už posuďte sami. 

Pěkné Vánoce a hodně zdraví v novén roce 2015 přeje 5. B.

• 

Podzimní kreace.

V pracovních činnostech si žáci 6. a 7. ročníku vyzkoušeli práci s přírodním materiálem.

Javorové listy posloužily k tvorbě růží, které vyzdobily vestibul školy.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

• 
• 
• 

Práce žáků ve školním roce 2013/2014

Recepty v módní přehlídce

Vítáme vás na módní přehlídce vynikajících receptů z kuchyně žáků 8. A!

A už je to tady! Výtečný předkrm!

Přímo z pánve k nám přilétají na zeleném talíři zlatavé palačinky s borůvkovou náplní! Palačinky se oblékly do sněhově bílého kabátku vyrobeného ze šlehačky, po kterém stéká tmavě hnědá čokoláda. A je to možné? Ano! Vedle na talíři se rozpouštějí ještě dva kopečky vanilkové zmrzliny s barevným zdobením, které jsou vhodným doplňkem palačinek!      (Robert Donath)

Nebo je libo salátek? 

Tento předkrm se nese na sněhově bílém talíři!  Barvou nám připomíná podzim. Na první pohled zjistíme, že jde o svěží salátek, z kterého se na vás usmívají krásná červená rajčátka, zelené listy hlávkového salátu, rudé ředkvičky a spousta další nádherně zbarvené zeleniny.  Vše je zalité bíložlutým dresinkem a posypané strouhaným sýrem.  (Kristýna Čáslavová)

Nebo máte chuť na „Ham and eggs?“

Ano? Tak to máte štěstí, protože si jej dnes budeme servírovat! Na čistě bílém talíři se na nás usmívají vajíčka. Každé z nich má uprostřed oko připomínající slunce. Smějící vajíčka mají na sobě sukénku z právě opečené anglické slaniny, která nádherně voní! Na talíři jsou nepřehlédnutelná červená rajčátka, která by rozdráždila i býka!  (Michaela Cihlářová)

Pokud nemáte rádi bílý porcelán, volské oko se bude dnes podávat i na průhledném talíři! Na průhledném talíři si můžete prohlédnout nejen nádherně žlutý rozteklý žloutek na bílém podkladu, ale zespod uvidíte i osmaženou slaninu, která se právě vrátila ze „solárka“. To vše je zasypáno čerstvou zelenou pažitkou právě sklizenou ze zahrádky.  (Jakub Kozel)

Je čas oběda a my pokračujeme v přehlídce!

Vítáme paní Řízkovou!  V bramborové zahradě lehce posedává v bikinách z listů hlávkového salátu. Na tváři, který lemují dlouhé vlasy vytvořené z kečupu, právě vykouzlila rudý šťavnatý úsměv!  (Jakub Rylko)

Paní Řízkovou doplňuje plátek smaženého kuřecího řízku.  Lehá si vedle krásně žlutých uvařených brambor připomínající tvarem půlměsíčky. Na okraji talíře se předvádí okurka v módním  účesu vytvořeného z pružinových loken. Společně s nastrouhaným hlávkovým zelím tvoří oblohu.  (Adéla Tomalová)

A což teprve kuře ve zlatém obalu! Plave si v moři sýru s malými kousky brambor unášené proudy jako gondoly v Benátkách. (Martin Glubiš)

A co se nám skrývá pod pokličkou? Výtečný pokrm našeho kuchaře! Po odkrytí pokličky na nás koukají zlaté hranolky. Vedle nich hrdinně polehává další nádherně vysmažený řízek!  (Petr Grac)

A na závěr na  podium  přichází lákavý dezert  tiramisu! Jeho vůně omámí všechny široko daleko. S malinko ustaraným úsměvem se rozhlíží na všechny strany. Ustaraný úsměv proto, že se bojí, aby ho nikdo nesnědl. Dvě piškotové vrstvy vás přímo lákají k nakousnutí! Na kráse mu přidává výtečná krémová poleva. Jak by asi vypadal, kdyby nebyl posypán špetkou kakaa? (Nela Čagánková)

Výtvarné práce žáků 2. B

Je podzim a ten nás inspiruje v pracovních i výtvarných činnostech.

Vítr, listí, déšť, sklizeň ovoce – to všechno podzim přináší.

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

Práce žáků ve školním roce 2012/2013

Jak se děti těšily na jaro

Konec dubna a jaro ne a ne přijít. Sluníčko vykoukne jen málokdy a na chvilku.

Zimy už máme dost, řekli si žáci naší školy a zkusily jej přivolat alespoň pestrou mozaikou z plastových víček.

 Moc se jim povedla, nemyslíte? Ale sluníčko je zklamalo, na obrázek jen kouklo a zmizelo za mraky.

Tak se snad dočkáme

• 
• 
• 
• 

Pracovní činnosti 5.B

• 
• 
• 
• 
• 
• 
• 

 Projekty v anglickém jazyce

• 
• 
• 
• 
• 

Výtvarná výchova ve 3.B.

• 
• 
• 
• 
• 
• 

Práce v hodině, návštěva loutkového divadla a vycházka 1. A v prvouce.

• 
• 
• 
• 

Práce žáků třídy 1. A ve výtvarné výchově.

• 
• 
• 
• 

Práce dětí 1. B ve výtvarné výchově.

• 
• 
• 

• 
• 
• 
• 

Práce žáků ve školním roce 2011/2012

Klobouk z ekomateriálu

Náš další úkol do Ekosoutěže ke Dni Země

• 
• 

Obhajoba

Náš model je určen ke společenským událostem. Má styl a klidně by si jej mohla obléci i slavná osobnost třeba na koňské dostihy ve Velké Británii. Vychází ze současných módních trendů, je lehký, můžeme jej nosit s různými barevnými kombinacemi. Materiál je vysoce ekologický, dlouho jsme přemýšleli nad využitím i dalších materiálů, ale zejména papír se snadno recykluje a lze z něj vyrobit velké množství dalších nových výrobků, proto u nás zvítězil na celé čáře. Ozdoby na klobouku jsou i z plastu, který také patří mezi ekologické materiály a vhodně doplnil celý model.

MARTIN GLUBIŠ 6. B

The pirate

One man lives on the dirty house. His name is Steave Perrot. He wants to be a pirate. He must talk with king of village. Steave goes to the kingdom. Steave looks for king. King lives on the castle. Steave asks to everybody where the king lives. One soldier says: ,,King lives on the castle.“ Steave goes to the castle.

 

The queen and the prince are out because the dragon imprisons them in the cave. Steave finds the king. King talks him: ,,Please help me. Please, rescue the queen and the prince. They are in dragon cave.“ ,,Ok, how can you reward me?“,,You can be a pirate.“

 

Steave goes to library. He looks for books about dragon. He finds it. In the book there is written: For kill dragon you must use sword, shield and bucket of water. Steave goes to the Barrack. In the barrack he takes sword, shield and bucket. He goes for filled bucket. Steave goes to the dragon cave. In the dragon´s cave dragon attacks to Steave. Dragon destroys sword and shield. Steave throws bucket of water. The water kills dragon because he was fire´s dragon. Steave rescues the queen and the prince. Steave renames to Jack Sparrow.

RŮŽE PRO ALGERNON

RECENZE DIVADELNÍHO PŘEDSTAVENÍ

Konečně i k nám dorazilo pražské divadlo Kašpar. Představilo se hrou Růže pro Algernon. Tato divadelní hra byla napsána na základě stejnojmenné knihy Daniela Keyese, která pojednává o muži jménem Charlie. Charlie Gordon, jehož inteligence je na úrovni "debility", podstoupí operaci, která byla doposud prováděna pouze na zvířatech. Operace byla sice úspěšná, ale na jak dlouho?

Hlavní roli Charlieho ztvárnil ochrnutý Jan Potměšil, jehož výkon byl úctyhodný. Do role retardovaného muže hledajícího své místo ve světě se vžil tělem i duší, čímž si vysloužil nejen obdiv, ale i bouřlivý potlesk diváků. Avšak jedna malá výtka by tu byla. Doba, kdy byl Charlie nadprůměrně inteligentní, herec malinko přehrával, třebaže je to pouze můj dojem.

Většina scén se odehrávala v nemocnici, a proto nebylo zapotřebí mnoho kulis. Hru doprovázela hudba pomalá, avšak zvuky projíždějících aut mi příliš neseděly.

Mé dojmy ze zhlédnutého představení jsou převážně kladné. Herci působili přirozeně a důvěryhodně. Jedno velké plus jsou sympatie pana Potměšila. Do budoucna se těším na další představení divadla Kašpar.

Veronika Krejčí (8.A)

 

Žáci druhého stupně i s paní učitelkou Kubíčkovou vyrazili do divadla na představení pražského divadla Kašpar Růže pro Algernon.

Hlavní hrdina, Charlie Gordon, má IQ šedesát osm. Nechce být hloupý, a proto podstoupí operaci. Jeho IQ začne značně stoupat. Bohužel jen na krátkou dobu.

Nikdy jsem nic podobného neviděla. Byl to pro mě neskutečný zážitek. Myslím si, že Jan Potměšil se do své role Charlieho dokonale vžil, a tím si získal srdce mnoha diváků.

Hudba byla třešničkou na dortu. Ve hře hrála důležitou roli. Se stoupající inteligencí hlavního hrdiny nabývala hudba na náročnosti. Byla stále famóznější. V konečné fázi se opět ozývaly pouze jednoduché tóny piana.

Tuto hru bych vřele doporučila, protože ve mně zanechala něco, co nejde popsat. A bylo mi ctí, že jsem mohla vidět tak úžasné herecké výkony.

Michaela Nogolová (8.A)

 

Na začátku března jsme byli na divadelní hře Růže pro Algernon, jejímž autorem je Daniel Keys. Divadelní hru ztvárnilo pražské divadlo Kašpar. Příběh pojednává o negramotném člověku jménem Charlie Gordon, který postupně nabývá inteligence, ale časem o ni přichází.

Charlieho hrál dlouhodobě nemocný Jan Potměšil, který svou roli zahrál velmi dobře.

Hudba byla místy deprimující, ale do příběhu zapadala. Jelikož se celá hra odehrávala na jednom místě, v jednom prostředí, nebylo za potřebí mnoho kulis. Scéna byla jednoduchá, k celkovému duchu představení vhodně zvolena.

Představení se mi líbilo a doporučila bych jej i ostatním divákům, kteří neměli doposud možnost tuto hru zhlédnout.

Hanka Larišová (8.A)

TOM SAWYER

Dobrodružství Toma Sawyera

Na začátku října navštívili žáci 4., 6. a 7. tříd divadelní představení Dobrodružství Toma Sawyera. Adaptace známého románu Marka Twaina zaujala žákyně 6. A natolik, že si v rámci literárně-dramatické výchovy připravily svou vlastní verzi románu, kterou zdramatizovaly.

Protože byla opravdu povedená, představily ji v pondělí 10.10. žákům 5. tříd. Hlavní představitelky (Iveta Kolínová, Nela Čagánková, Lucie Šostková, Kristýna Čáslavová, Jana Blažková, Karolína Mistatová) předvedly úžasné herecké výkony, za které byly odměněny bouřlivým potleskem. Jak se zdá, máme na škole nové herecké hvězdy….

• 
• 
• 
• 

Práce žáků ve školním roce 2010/2011

ROZHOVOR S VÝHERCI SOUTĚŽĚ „HLEDÁ SE HVĚZDA PUJMANKY“ 

Současný trend v hledání československých hvězd neminul ani naši školu. V úterý 20. 4. 2011 jsme uspořádali soutěž Hledá se hvězda Pujmanky II. Účinkující předvedli výborné výkony ze všech uměleckých oblastí. Zpívalo se, tancovalo, hrálo na housle, kouzlilo. K vidění byla rovněž vtipná divadelní scénka a pantomima. Svou hvězdu zvolili nejdříve učitelé z 1. stupně, posléze zasedli do poroty zástupci z řad žáků 2. stupně. Hvězdami Pujmanky se pro letošní rok stali žáci 5. B, a to LUCKA HÁJKOVÁ s úžasným břišním tancem a houslový virtuos VAŠEK REICHENBACH. Jejich spolužáci si s nimi připravili rozhovor.

• 
• 

Lucko, přihlásila ses do soutěže „Hledá se hvězda Pujmanky“ sama?

S mou kamarádkou jsme si asi před půl rokem řekly, že se do soutěže přihlásíme spolu. Když se tak stalo, den po přihlášení mi sdělila, že se odhlásila. Takže to zbylo na mně.

 

 

Jak dlouho se břišnímu tanci věnuješ?

Hodiny břišního tance jsem navštěvovala minulý rok. Letos už tančím sama pro zábavu.

 

Budeš se tomuto tanci věnovat nadále?

Pro mě je tento tanec uklidňující. Dodává mi sebevědomí. Baví mě to, ale ještě uvidím.

 

Kdo byl v soutěži „Hledá se hvězda Pujmanky“ tvůj favorit?

Mně osobně se líbili všichni soutěžící, ale nejvíce mě zaujala scénka holek z 5. třídy.

 

Jak ses cítila, když moderátorka oznámila, že ses stala vítězkou právě ty?

Byl to úžasný pocit. Cítila jsem se tak volně, že bych znovu zatancovala a třeba i bez hudby. Byla jsem moc šťastná.

 

Tušila jsi, že vyhraješ?

Věděla jsem, že jsou v soutěži velmi talentovaní žáci. Všem jsem to přála, ale v hloubi duše jsem doufala, že to vyhraju.

 

Koho bys chtěla do poroty?

Rozhodně bych tam chtěla paní učitelku Kubíčkovou a také Piechovou. Ale letošní porota byla velmi dobrá.

 

Měla jsi nádherný kostým a velmi originální nalíčení….

Kostýmy jsem měla celkem dva. První vystoupení jsem odtancovala v černém kostýmu, který mi dělala mamka.

Při druhém vystoupení jsem měla na sobě růžové šaty s černým šátkem. Ty jsem měla vypůjčené. Moc ráda se maluji. Jednou jsem si doma vyzkoušela líčení vhodné ke kostýmu a k tanci. Zalíbilo se mi natolik, že jsem ho použila i na soutěži.

 

Budeš vystupovat v další sérii „Hledá se hvězda Pujmanky“?

Určitě ano. Přece není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Bavilo mě to a určitě to za to stálo.

 

Rozhovor připravila Lucie Neuhauserová (5.B)

 

Vašku, jak dlouho hraješ na housle?

Na housle hraju už 6 let.

 

Účastníš se soutěží?

Ano. Každým rokem mě paní učitelka přihlásí na nějakou soutěž.

 

Získal jsi už nějaké diplomy?

Můžu se pochlubit šesti diplomy. Největší radost mám z 1. místa v okresním kole.

 

Proč sis vybral zrovna housle a ne jiný hudební nástroj?

Před šesti lety jsem viděl v televizi houslový koncert, který mě nadchl. Housle se mi natolik zalíbily, že mě rodiče přihlásili do hudební školy.

 

Podporovala tě rodina?

Ano podporovala. Maminka se mnou cvičila každý den půl hodiny. A trvá to dodnes.

 

Jakou hudební školu navštěvuješ?

Základní uměleckou školu Bohuslava Martinů v Havířově. Chodím k paní učitelce Martě Bystroňové.

 

Jsou to tvoje housle?

Housle mám půjčené od strejdy. Moc si jich vážím, jelikož mají historickou hodnotu. Jsou staré 100 let.

 

Baví tě hrát na housle?

Někdy ano, někdy ne. Když mě to nebaví, odpočítávám minuty do konce cvičení.

 

Hraješ s orchestrem?

Ano hraju. Je to lepší než hrát sólově, protože když se spletu, můžu se snadněji připojit.

 

Přihlásíš se do soutěže „Hledá se hvězda Pujmanky“ i příští rok?

Pokud se dostanu na gympl, tak ne. Pokud se nedostanu, tak určitě ano.

 

Rozhovor připravil Martin Glubiš (5.B)

Aprílový den na ZŠ Pujmanové

Se zpestřením výuky na aprílový den přišli i žáci naší školy. Dohodli se, že v tento den se všichni obléknou domodra a přijdou v co možná „nejšílenějším účesu“. Tentokrát nezklamali ani učitelé! Zvlášť jsme hodnotili pana učitele Lukašíka, který neváhal nazout na nohy i modré háčkované bačkory. Tento den proběhl tak trochu naruby. První hodinu zasedli učitelé do lavic coby hodní žáci a vybraní žáci si to zkusili za katedrou. Předem si hodinu museli řádně připravit a to zase taková legrace nebyla. Celý den se nesl v radostném duchu a žáci si ho hezky užili.

Kateřina Phamová a Johana Jelínková

 

Příroda se s ranním sluncem probouzí do nového dne. Voda zurčí, běhá a pramínky vody závodí, který bude dřív u vodopádů. Rozlehlé ticho přeruší něco jako zlostný pláč. Jsou to zmíněné vodopády. Prameny kmitají jeden přes druhý a narážejí do kamenů. Zvuk ptačích křídel jde slyšet uprostřed lesa a rozprostírá se do dalekých nížin. Už je konec dne, když ticho a tma dopadá na okolí přírody.

Tereza Vlčáková

 

Slunce vystrkuje své paprsky, které oslňují a zaslepují, pod nohama se zelená tráva. Nad hlavou se rojí hejna vran poskakujících v prázdném prostoru na nebi. Mraky plují na obloze jako lodě po moři.

A mezitím, co pozoruji krásu přírody, mě sluníčko uspává natolik, že sebou praštím do kmene pučícího dubu.

Sofie Papavasiliu

 

Slunce se rozjasňuje a jeho paprsky dosahují až na zem.V ovzduší poletují lístky. A krajina ztichne. Mraky se schovávají za slunce a odplouvají kdesi daleko. Stromy se chvějí ve větru, jako by měly spadnout. Tráva se zelená. A mráz, který štípe do tváří, pomalu ustupuje.Voda hučí, ale to ticho ji přehlušuje. Pomalu se začíná stmívat a už je tady večer. Temná noc převzala vládu nad denní přírodou.

Andrea Maršálková

 

Vánoční abeceda – žáci 9.B

A – advent, atmosféra Vánoc, anděl, Adam

B – betlém, baňky, Bůh, beránek, bramborový salát

C – cukroví

Č – čas vánoční, čokoláda

D – dárky,

E – Eva, elegantní oblečení

F – figurky, farář, film

G – grog, gauč

H – hvězda, hosté, hrachová polévka, hladovka, hody

CH – chumelenice, chorál

I – iglú, Ivánek z Mrazíka

J – Ježíšek, jídlo, jablko, jedle, jmelí, jednohubky

K – kapr, kometa, kostel, koledy, klid

L – led, lyže, láska, linecké, likér

M – mandarinky, moučník, mrazík, Marie, medovina, městečko

N – návštěva, náledí

O – olovo, ohňostroj, ozdoby, ovoce, oříšky, odpočinek

P – purpura, perník, pohádky, písničky, prskavky, půst, prasátko, peníze, půlnoční mše, punč

R – rodina, rohlíčky, ryba, radost, rumové kuličky

Ř – řízek

S – salát, sníh, smrk, svíčky, stromeček, svařák, sněhulák

Š – šupina

T – trouba, televize, Tři králové, trhy

U – útulnost, uhlí, uklouznutí, úklid, uvalení peněz

V – Vánoce, vichřice, večeře, vločky, vánočka, víno

Z – zlaté prasátko, zima, zvoneček, zpěv

Ž – žranice, žaludeční potíže

 

Tereza Vlčáková 9.B

A jako atmosféra Vánoc

B jako betlém na našem stole

C jako cukroví, cinkající rolničky

Č jako čas vánoční

D jako děti šťastné všude kolem, otevírající si dárky

E jako elfové v Americe

F jako figurky

H jako hvězdy pověšené na stromech

J jako jablko, které se krájí u večerního stolu

L jako led, který zdobí městské chodníky

M jako mráz, co vidíme za okny

N jako novoroční předsevzetí

O jako olovo

P jako písně znějící městem, plovoucí kapr ve vaně, pouštění lodiček, pohádky jako nezbytná součást Vánoc

R jako rodinná pohoda, radost a vzájemný respekt

S jako stromeček stojící v obýváku, spousta dárků pod ním a poté spokojené děti strhávající stuhy na krabicích

T jako Tichá noc, tma a tajné tužby malých dětí přejících si dostat svůj vysněný dárek

V jako Vánoce, vánice při nich a vlasy pokryté malými sněhovými vločkami

Z jako zdraví, které se přeje v pohlednicích, jako zvonící zvonky a ten hlavní zvoneček, kterým zacinká Ježíšek….ZIMA

 

Úvaha žákyně 9. třídy

Jsem dlažební kostka

Eva Kubáčová

Existuje citát, „Život je jako žebřík do kurníku, krátkej a po… “ No, dál to znáte. A pokud zapojíme trochu fantazie, člověk je vlastně jako dlažební kostka. Možná se mýlím a tohle jen můj výmysl, ale tato úvaha přece není žádná definice lidského života do seriózního novinového plátku. Je to jen malé zamyšlení žákyně devátého ročníku.

Tak jako my jsme se narodili, tak i dlažební kostka musela vzniknout. Z betonu a práce dělníků, kteří jí dali tvar a smysl a vytvořili z ní nádherný chodník uprostřed velkého náměstí. Lidé procházejí a vychvalují si novou dlažbu, ale kde je jejich obdiv, když házejí na zem již vyžvýkanou žvýkačku, když odhazují nedopalky cigaret, nebo rozteklou zmrzlinu. Šlapou po ní a tím jako by jí uštědřili bolestivou ránu přímo do obličeje. Přesně jako lidé dostávají bolestivé rány od života. Přesně jako když mají lidé pocit, že na nich ulpívá všechna špína světa. Pocit, jako když jim tříhlavý pes Kerberos olizuje tváře a šeptá jim žalmy z podsvětí. Trvá to dlouho a je to k nesnesení. Ale dříve nebo později musí přijít déšť, jako slzy, které vyplavují všechnu bolest na povrch a splachují vše špatné, chladí rozpálený beton a konejší lidskou duši. Jako když vám přítel za krásného dne daruje malou rolničku na sametové stuze. A po dešti přece vždy přijde duha. Netrvá sice dlouho a všechny ty zlé časy se zase opakují, ale proč se zabývat tím špatným, když se můžeme těšit na duhu? Na zářící slunce, na úsměv přítele, na rolničku na sametové stuze.

Chladný kus betonu, samozřejmost, nad kterou se lidé nepozastavují. Ale je určitě jisté, že se každý občas cítí jako ona, jako dlažební kostka.

BESEDA S ČESKOU MISS

Miss ČR Aneta Vignerová navštívila naši školu

Dne 12.1.2009 se na naší škole uskutečnila beseda s Miss ČR Anetou Vignerovou. Zúčastnili se jí žáci prvního i druhého stupně. Vedení školy přivítalo Miss v ředitelně, poté se Aneta odebrala do učebny hudební výchovy, kde beseda probíhala. Žáci Anetu obdařili obrovským potleskem. Připravili si veršovaný úvod, kterým vyjádřili radost nad její návštěvou. Dvouhodinová beseda se nesla ve velmi příjemné atmosféře. Na dotazy žáků odpovídala Aneta vtipně a s úsměvem. K velmi humornému intermezzu sloužila krátká improvizace žáků 6. třídy nesoucí název Československá Superstar. Role moderátorů a porotců věruhodně připomněla nedávno proběhnuvší soutěž. V té naší se však československou Superstar stala Aneta Vignerová. Jako cenu obdržela kornout sladkých bonbonů, keramickou taštičku, kterou pro ni žáci vyrobili v hodině výtvarné výchovy a plakát se svou fotografií a podpisem žáků. Na závěr proběhla autogramiáda a fotografování nejen se samotnou Miss, ale i s její korunkou, kterou si děvčata ráda vyzkoušela sama na sobě.

Rozhovor s Anetou Vignerovou

Byla příprava na Miss ČR těžká?

Nebyla, moc jsem si soutěž užila.

Co jste od této soutěže očekávala?

Myslím si, že mi Miss pomohla v kariéře modelky. Jsem za to nesmírně vděčná.

Co chcete dělat do budoucna?

Jelikož se soutěž Miss zaměřuje na charitu, ráda bych se jí věnovala. Ale ještě nevím, jaký projekt si vyberu.

Čím jste nejvíce vytížená?

Hned po soutěži jsem odjela na Miss World, kde jsem strávila pět týdnů. Poté jsem odcestovala s Taťánou Kuchařovou do Argentiny. Nyní mám před sebou spoustu práce, která mě zaměstná na několik měsíců. Už se moc těším.

 

Hodně cestujete. Líbí se Vám více v Praze nebo v Havířově?

V Havířově. Havířov miluju. Vždy se tady ráda vracím. Mám zde rodinu a kamarády.

Chodíte nakupovat do Elánu?

Jasně, když jsem tady, tak ano.

Jaká je Vaše oblíbená barva?

Mám ráda černou, ale také všechny odstíny teplých barev.

 

Vy i Váš bratr režisér David Vigner děláte našemu městu dobré jméno….

Brácha je frajer,co?!

Jaký je Váš oblíbený film?

Dříve jsem sledovala seriál Beverly Hills 902 10. Milovala jsem ho. Teď vede Doba ledová. Šíleně se u ní nasměju.

Jaké je Vaše oblíbené zvíře?

Lenochod?! Hlavně Sid z Doby ledové.

Stalo se Vám někdy, že jste na veřejnosti upadla?

Jéje, mně se to stává skoro pořád?!! Občas si stoupnu na šaty a než se naděju, tak letíííííím! Onehdy jsem navštívila již zmíněný Elán. U vstupu je taková rohožka, do které si mi zabodl podpatek. Když jsem se snažila udělat krok, bota zůstala zapíchnutá na rohožce a já s holou nohou upadla na zem.

Máte děti?

Děti mám moc ráda, ale na své vlastní si ještě chvíli počkám. Přála bych si chlapečka, takže uvidíme, zda se přání vyplní.

Moc děkujeme za rozhovor.

(Rozhovor připravila Denisa Býčková a Veronika Krejčí z 6.A.)

• 
• 
• 
• 

Práce žáků ve školním roce 2009/2010

V letošním školním roce se žáci 9. tříd zúčastnili dvou divadelních představení, které měli následně zhodnotit. Dvě velmi povedené recenze zveřejňujeme na našem webu.

 

Eva Kubáčová: Osidla smrti     

          Hra Osidla smrti od Ira Levina se hraje v Národním moravskoslezském divadle Antonína Dvořáka.

         Tato divadelní inscenace vyobrazuje zajímavou příhodu ze života nepříliš úspěšného divadelního autora Sydneyho, kterému, jak sám říká, vyschlo pero. Jednou mu zavolá právě začínající autor divadelních her, Clifford, a chtěl by s ním zkonzultovat svou první hru Osidla smrti. Když si Sydney vyžádá všechny podklady, náčrty a také originální tiskopis, jeho manželce Miře se to moc nelíbí. Začne svého manžela podezírat z toho, že se chce Clifforda zbavit a Osidla smrti prohlásit za své vlastní dílo, aby se tak dostal zpět na výsluní divadelních prken. 

          Z počátku se zdá zápletka příběhu velmi jednoduchá a konec jasný, ale v Osidlech smrti je mnoho nečekaných zvratů, které nutí diváka přemýšlet a posunují úroveň hry výš.

Hra by se dala označit jako drama, ovšem není to tak úplně pravda. V tomto dramatu se velmi vkusně mísí napětí s humorem, okořeněném špetkou sarkasmu a ironie. Tyto prvky zcela vystihují samotné motto hry: „Budete se bát. Budete se smát.“

         Co se umění herců týče, obrovský výkon předvedl představitel Sydneyho, na kterém diváka zaujme především jeho barvitý hluboký hlas, který se přesně hodí k jeho roli sebestředného, cynického a zhrzeného divadelního autora.  Také herci v roli Clifforda se nedalo téměř nic vytknout.

Tak trochu na pováženou byl herecký výkon Sydneyho ženy. Představitelku Miry lze však ospravedlnit nedostatkem prostoru pro rozvoj její role.

         Za zmínku stojí také hudba, něco mezi jazzem a soulem, která příjemně vyplňuje mezeru mezi jednotlivými scénami. Hůře už na tom jsou kulisy, které jsou trochu rušivým elementem. Ale ne tak, aby narušily kvalitu hry.

         Mně osobně se hra moc líbila, zvlášť její specifický humor a s chutí bych se na Osidla smrti šla podívat znova.         

 

David Jurek: Tajný deník Adriana Molea

Zhlédl jsem divadelní hru Tajný deník Adriana Molea Sue Townsendové, kterou nastudovalo Divadlo loutek v Ostravě. Hra byla velmi pěkně provedena, ale nebyla zdaleka dokonalá. Herci se vyjadřovali souběžně s doprovodnou hudbou, a tak mnohdy zanikal slovní projev herců. Byly použity pěkné a reálné kulisy s osvětlením. Tmavá barva hereckých kostýmů však zanikla na černém pozadí jeviště. Díky výborně napsanému scénáři byla  divadelní hra  dobře srozumitelná pro nejširší okruh diváků. Dynamicky se odvíjející děj diváky zaujal a nečinil hru zdlouhavou a nudnou. Za to ji diváci odměnili bouřlivým potleskem.